MAKARSKA
RIVIERA: Perly
Makarské riviéry
TUČEPI
- Chorvatsky turisticky champion in 2001./2002. (3. in 2000., 2. in 1999.)
Tučepi
(1770 obyv.) leží 4 km jihovýchodně od Makarské. Do zemětřesení většina
obyvatel žila ve vsích pod Biokovem. Obyvatelstvo se dnes zabývá zemědělstvim
a cestovním ruchem. Tučepi se staly jedním z nejatraktivnějších letovisek
v Chorvatsku. Krášlí je nejhezči a nejdelší oblázková pláž na Makarské riviéře,
bórový les, olivové sady, luxusní hotely, hezké domy a sportovni hřiště.
V přístavu je jachtařský klub chráněný od větru a moře venkovním vlnolamem.Byly osídleny už v době antické.
Na
hřbitově byly nalezeny úlomky nábytku z starokřestanského kostela z 5.-6.
st. a několik středověkých náhrobních kamenů. S dnešním názvem se osada
poprvé zmiňuje r. 1434. Kostel sv. Jiří byl postaven v přechodném románsko-gotickém
slohu koncem 13. st. U kostela je římská náhrobní stéla a dva stečaky, středověké
náhrobní kameny. Na tomto místě, podle lidové pověsti, byl pochován benátský
doze Pietro Candian. V 18. st. bohaté makarské rodiny staví v Tučepech barokní
vily. Letní sídlo opata Grubišiče je dnes hotel "Kaštelet".. BRELA
Brela
(1500 obyv.) leží 15 km severozápadně od Makarské, v příkrém biokovském
podhůří. Obyvatelstvo se zabývá pěstováním vinné révy, oliv, višně marasky
a fíků, a cestovním ruchem."Brela jsou vřídla krásy" díky svým přírodním pamětihodnostem: hustým borovým lesům táhnoucím se z hor k nádherným oblázkovým plážím a bystrému moři. Už několik desetiletí věhlasná jako jedno z nejpřitažlivějších turistických destinací v Chorvatsku. Jsou nositeli evropské ekologické ceny "Modrá vlajka" za rok 1999, 2000 a 2001.
V Brelech je i malý jachtařský klub pro zakotvení člunů a jachet.
Vznikla na místě římských osad (1.-4. st.). První zmínku v historii o nich podává Konstatin Poríýrogennétos (kolem r. 950) pod názvem Berulia. Dnešní obec vznikla nedávno přistěhováním obyvatelstva z podbiokovských vsí.
V Brelech jsou významnými architektonickými památkami kostel Panny Marie Karmenské z 18. st. a farní kostel sv. Štěpána z 19. st. Na hřbitově je středověká nekropole - dnes archeologický park - s osmi náhrobními kameny ozdobenými reliéfy.
IGRANE
Igrane
(400 obyv.) leží 17 km jihovýchodně od Makarské. Obyvatelstvo se zabývá
zemědělství (olejárna s technologií lisování za studena), rybářstvím a cestovním
ruchem. Vesnice se terasově spouští k moři a vytváří tak obdivuhodný architektonický
celek. Umístily se na malém poloostrově, na jehož východním břehu je velká
písková pláž. V přístavu je vlnolam, u kterého mohou kotvit menší jachty.
Od vrcholu, kterým dominují zvonice barokního farního kostela Panny Marie
od Růžence (dostavěna r. 1925) a Zalina věž (17. st.), až k moři jsou hroznovitě
seřazeny domy se zahradami.V Igranech je spousta historických památek. Osada existovala již v době římské. Zde je zachován "Letopis kněze Dukljanina", velice důležitá listina pro chorvatskou historii a kulturu. V olivových sadech nad vesnicí stojí nejvýznamnější středověká památka v Makarském přímoří - kostel sv. Mihovila (11.-12. st.). Zde jsou i zříceniny staré hradební věže, zvané Kulina. Na břehu je zajímavé barokní letní sídlo rodiny Šimić-Ivanišević, postavené r. 1760.
MAKARSKA
Makarska
(15 000 obyv.) leží na úpatí Biokova, v přirodním přístavu uzavřeném z jihovýchodu
mysem Osejava a ze severozápadu poloostrovem sv. Petra. Makarska je hospodářské,
kulturní a turistické středisko Makarského přímoří. V přístavu je trajektové
přístaviště linky do Sumartinu na ostrově Brač. Sestává ze starého jádra
středomořského typu a novější části s hotely, restauracemi, obchody apod.
Má nádhernou 1500 m dlouhou pláž v borovém lese s mnoha pískovými zákoutími.Vznikla z Makru, osady pod Biokovem, která se zmiňuje jako Maccurum 4. května r. 533 v listinách cirkevního sněmu v starobylé Saloně. Teprve začátkem 16. st. se v tureckých, chorvatských a latinských prámenech střetáváme s toponymem Makarska.
Na velkém příkrém městském náměstí, pojmenovaném na počest básníka Andriji Kačiće Miošiće, vynika jeho pomník (1889, dílo Ivana Rendiće) a kostel sv. Marka ze 17. st., v kterém se pečuje o hodnotná sochařská a maliřská umělecká díla. Nejhezčí kostelní oltář je dílo benátského mistra Pietra Onigha. Před kostelem je barokni kašna z 18. st. Na poloostrově sv. Petra je stejnojmenný kostel z 9. st., zbořen za zemětřesení r. 1962, ale obnoven r. 1992. Ve františkánském klášteře sv. Marie z 16. st. je umístěna velice bohatá knihovna, Malakologické muzeum s jednou z nejbohatších sbírek mušlí na světě a sbirka barokního náboženského malířství. Na břehu je pozdněbarokní kostel sv. Filipa Neriho a Městské muzeum. Pomnik ve tvaru štíhlé pyramidy na vjezdu do města byl r. 1808 postaven na počest francouzského maršála Mařmonta.
Nedaleko Makarské je Vepric, poutní místo Panny Marie Lurdské. Díky své přírodní kráse a zasvěceném ovzduší je oblíbeným poutním místem.
Jako strážci Makarské se na úpatí Biokova umístily vsi Veliko Brdo, Puharići, Makar a Kotišina, v které je Biokovská botanická zahrada. V těchto obcích se zachovála krása původního lidového stavitelství a proto jsou dnes oblíbenými výletními místy.
ŽIVOGOŠĆE
Živogošće
(460 obyv.) leží 20 km jihovýchodně od Makarské. Hospodářská činnost je
založena na zemědělství, rybářství a cestovním ruchu. Sestává z několika
vsí, ale většina obyvelstva žije u moře. Umístilo se na svazích Biokova
a je lemováno hezkými pískovými plážemi.V oblasti se nacházejí ilyrské mohyly. Živogošće se poprvé zmiňuje polovičkou 13. st. a v chorvatštině r. 1434. Na útesu zvaném Pokrivenica je nápis ve formě děkovné básně za osvěžující pramen studené vody, který vysekal Licinián, vedoucí poselství vyjednávajícího jménem Římského císařství mír s Goty. Na východní straně vesnice se nachází františkánský klášter z 18. st., který spolu s kostelem a zvonicí představuje architektonický celek. Klášter byl za francouzské okupace zbořen. Byl obnoven začátkem 20. st. a dnes je v něm bohatá knihovna a archiv.
BAŠKA
VODA
Baška
Voda (2200 obyv.) leží 9,5 km severozápadně od Makarské. Obyvatelstvo
se zabývá zemědělstvím (olivy, vinná réva, višně, fíky), rybářstvím a cestovním
ruchem. Je jedním z nejstarších a nejnavštěvovanějších letovisek na Makarské
riviéře. Dlouhé oblázkové pláže, hustý borový les a hezky upravovány ulice
jsou ozdobou já pýchou této obce.Baška Voda má malý přístav, v jehož jižní části mohou :otvit příchozí čluny.
Byla osídlena již v době antické. Na vyvýšenině Gradina jsou stopy osad a pozdněantické byzantské tvrze. V širším okolí bylo nalezeno sedm antických náhrobků -stél z 2.-5. st. Toponymum Baška Voda se poprvé vyskytuje začátkem 18. st., když po vyhnání Turků tuto oblast osídlili obyvatelé Baštu. Název Baseta Voda uvádí ve svých dílech i A. Fortis, italský biolog a autor cestopisů. V obci je pozdněbarokní kostel sv. Vavřince, zbudován na antické lokalitě, a farní kostel sv. Mikuláše z konce 19. st. Nedaleko Bašky Vody je Baško Polje, novější turistická osada. Nad Baškou Vodou, na samých svazích Biokova uprostřed vysokých skal se vklínily Bast, typická podbiokovská vesnice s bílými kamennými domky, a ves Topići.
PROMAJNA
Byla osídlena v 18. st. Náhodou zde v jedné hrobce byly nalezeny zlaté šperky a terminální cippus s vysekaným křížem, které jsou považovány za nejvýznamnější pozdněantické nálezy v celém Makarském přímoří.
BRATUŠ
KRVAVICA
O kontinuitě kultur na malém prostoru vsi svědčí náhodné nálezy na lokalitě Zakuće, na které byla objevena antická nekropole a středověké lokalitě Manastirine, na které byl nalezen jeden z nejkrásnějších náhrobních kamenů - stećaků v Makarském přímoří.
PODGORA
Podgora
(1500 obyv.) leží 7 km jihovýchodně od Makarské. Obyvatelstvo se zabývá
zemědělstvím (vinná réva, olivy, fíky), námořnictvím, rybářstvím a cestovním
ruchem. Sestává ze starších vsí na svazích Biokova, které jsou dnes málo
osídleny, a novější části podél moře. V oblasti Podgory je více vřídel s
pitnou vodou a léčivé slané vřídlo Klokun. Podgora láká svou přírodní krásou,
nádhernými oblázkovými plážemi a bohatou zelení.Byla osídlena ve středověku. Za tureckých nájezdů byla důležitou benátskou základnou. Kostel sv. Tekle byl zbudován na středověké lokalitě Sutikla a poprvé se zmiňuje v 18. st. Na hřbitově se nachází středověké náhrobní kameny a pomník básníkovi a politikovi Mihovilu Pavlinovićovi (Podgora, 1831-1887), dílo Ivana Rendiće. Z letního sídla rodiny Mrkušić, které se zařazuje mezi nejvýznamnější exempláře barokní architektury v Ma-karském přímoří, se zachovaly portál a kaple.
Na vyvýšenině nad přístavem stojí mohutná socha Rackova křídla z r. 1962.
Dlouholetá turistická tradice tohoto místa se spatřuje v početnosti luxusních hotelů a bohaté turistické nabídce. Podgora má dnes dva malé přístavy: jeden v někdejším starém portu a druhý v Čakljích.
DRAŠNICE
U moře stojí nový kostel s v. Jiří a Neposkvrněného Početí Blahoslavené Panny Marie se zabudovanými prvky staršího kostela. Náhrobní kameny z 15.-18. st. leží kolem nové stavby. Nad vesnicí je gotický kostel sv. Štěpána, v kterém byl nalezen římský nápis z 2. st. a nápis z r. 1446, v kterém se zmiňuje vévoda Stjepan.